Kundalíní a nebeská brána
Nyní již víme, že se jsoucno dělí na sedm říší různých vibrací. Patříme do té nejhrubší a nejmasivnější. K ní přiléhá astrální svět, za nímž leží subtilnější mentální sféra. Nejjemnější říší je úroveň boží existence. Do sousední dimenze obvykle cestujeme v astrálním těle, když se nám něco zdá. Stává se to i při zvláštních příležitostech, jako je nevolnost, narkóza nebo vytržení. Můžete se tam dostat i v hypnóze - s tím, že vás nasměruje ten, kdo vás vede. Musíte si ale najít někoho, kdo má vaši důvěru, a nikdo vám v tomhle případě nezaručí, že si svou cestu budete pamatovat. Při prožívání smrti blízkých stavů okoušejí cestovatelé dojemnějších světů obraz a vůni svého pozdějšího posmrtného života. Tyto zážitky jsou však zcela mimo vaši kontrolu a mohou se udát pouze jednou. Přišli jsme ze svého skutečného domova v nebeské říši a tato vzpomínka nás podvědomě pronásleduje. Když se nám v některém konkrétním životě do mysli vplíží pocit nesmyslnosti majetku i citové náklonnosti, vykročíme opět cestou domů.
Nejspolehlivějším a nejstálejším způsobem, jak otevřít nebeskou bránu, je probudit svou vlastní kundalíní. Je to klasická, časem vyzkoušená metoda, kterou rozvíjeli jógini během několika tisíciletí - metoda zapsaná již ve starobylých textech, jako jsou Védy nebo Upaniša-dy. Ve všech věroučných soustavách jde o podobný proces, různá pojetí se však liší technickými detaily i názvoslovím.
Kundalíní je duchovní energie, která nám schoulena dřímá pod úpatím páteře. Procitne-li, prochází páteří vzhůru sedmi čakrami či energetickými centry. Těchto sedm čaker odpovídá sedmi sférám jsoucna, a tak jejich prostřednictvím získáváme zcela přirozený a trvalý přístup k jemnějším říším, chcete-li nebím. Pokud se kundalíní probudí a překročí třetí čakru, už se nikdy úplně nevrátí na místo svého někdejšího odpočinku pod páteří. Tento jev je nezvratný a neodvolatelně vás posílá na cestu do vašeho opravdového domova. V srdci se vám zrodí pocit štěstí a pokoje. Otázky, které vám nedaly spát, nahradí vědomí a vy začnete žít daleko spokojenějším životem.
Vzestup kundalíní je provázen jakýmsi svého druhu značením: průchod každou z čaker vám totiž jednoznačně signalizují barvy a zvuky. Vizuálně jde o barvy duhy. Jdou za sebou v sestupném pořadí: fialová, indigově modrá, modrá, zelená, žlutá, oranžová a červená. Atak, když se vám otevře první čakra pod páteří, spatříte červenou. Pokud se vám otevře druhá čakra, postřehnete oranžovou, a tak dále. Vyspělí jógini vidí fialovou. Při otevření první čakry podobně slyšíte burácení hromu, ve druhé čakře zní hučení moře nebo lví řev a tak bychom mohli pokračovat. Názvy a umístění čaker společně s odpovídajícími barvami a zvuky.
K proměně osobnosti dochází postupným otevíráním čaker při průchodu kundalíní. Otevře-li se vám první (kořenová) čakra - múlád-hára - přesáhne vaše vědomí odvěké nepřátele chtivost, vilnost, hněv, náklonnost a ego. Pokud se zprůchodní druhá (posvátná) čakra -svádhišthána - přesáhne vaše vědomí sex. Při uvolnění třetí (pupeční) čakry - manipáry - člověk překročí hranici mezi vyššími a nižšími světy a začne ve snech, vizích nebo transu navštěvovat nebeské říše. Praktikující začíná mít určitou kontrolu nad událostmi svého života.
Uvolňování sedmé (korunní) čakry - sabasrdry - probíhá v určitých záblescích. Jde tu vlastně o fázi, kdy se tělo otevírá, aby mohla duše splynout s Absolutnem. Praktikující se obvykle rozhodnou, že budou žít tak dlouho, dokud čas jim vyměřený na Zemi nebude dovršen. Chtějí se o získané vědomí podělit s ostatními. Dochází k tomu ze dvou důvodů. Tím prvním je bezvýhradná láska ke všem bytostem a úsilí pomoci jim dosáhnout vysvobození. Tím druhým může být snaha zamést po sobě a nenechat tu žádný důvod k návratu v dalších vtěleních. Jógini v tomto stadiu vývoje si obyčejně ponechají nějaký světský zájem, aby se vazby nadobro nezpřetrhaly. Paramhans Ráma-krišna například jídával denně lahodné jídlo. Když se ho kdosi zeptal na příčinu, odpověděl: „Zeptal ses mě příliš brzy. Chtěl jsem s vámi lidmi zůstat o trochu déle." Říká se, že tři nebo čtyři dny poté se přemístil do svého nebeského domova. Jógini nadále žijí týmž životem s podobným zájmem o druhé, avšak uvnitř jsou beze zbytku proměnění- a to většinou běžní lidé nevidí. Někdy jóginy posuzují podle svých vlastních kritérií vnějšího životního stylu a špatně je chápou, protože nemají ponětí o jejich vnitřní metamorfóze. Ježíš neustále říkal: „Já a můj otec jedno jsme", nikdo mu však neporozuměl.
Vysvobozený člověk žije stejný život jako před svou realizací, není však již nadále vázán karmou. Dá se to pochopit s pomocí příkladu jízdy na kole. Aby kolo vůbec jelo, musíte šlapat. Pokud šlapat přestanete, nezastaví se kolo se hned. Pohybuje se dál, jako kdybyste šlapali. Touha v jóginovi vyhasíná v okamžiku osvobození, přesto zůstává zdání, že tento člověk dál žije normálním životem. Rozdíl je v tom, že již neusiluje o hmotné uspokojení a prožívá svůj život nezúčastněně -jako svědek a nikoli jako aktér. Druzí za to mohou jóginy kritizovat, důvodem je tu však jejich vnitřní proměna, z níž vyplývá lhostejnost k tomu, zda určitá konkrétní zkušenost přijde, či ne. Mohou klidně jíst, pít, milovat se nebo hrát hry jako předtím, naprosto v nich však chybí jakákoli žízeň po věcech. Za všech okolností jsou plní klidu, míru a spokojenosti. Tak jako se kolo pozvolna zastavuje, přestane-te-li šlapat, ustávají v životě jógina postupně i světské aktivity. Jógini si nicméně udržují nějaký živý zájem, aby uchránili fyzické tělo před zničením. Stav nepomíjejícího štěstí a blaženosti je v nich natolik zakořeněn, že nepotřebují ani nic vědět o minulosti a budoucnosti, ani se poddávat přítomnosti.
Kundalíní
Význam kundalíní znala většina dávných kultur. Elizabeth Claire Propriet ve svých spisech opakovaně zmiňuje, že si velcí mistři ztracené atlantské civilizace kundalíní osvojili, aby vědomosti o ní i sedmi čakrách předávali dalším adeptům. Podle Jaspera Swaina radí Mistři astrální říše pozemšťanům, aby s kundalíní zacházeli velmi opatrně. K tomu, abychom ukázali, že starobylé věroučné soustavy kundalíní znaly, stačí jen otevřít pár knih od odborníků na tuto oblast.
Gene Kieffer, prezident Nadace pro výzkum kundalíní v Connecti-cutu, píše:
Pokud kundalíní plně probudíte a proběhne-li proces proměny zdravě až k samému konci, stanete se duchovním géniem a učitelem světa. Budete zavázáni k akci.
A podle Roberta Sheera: dá z těchto sedmi dutin zaplněna zlatem, křišťály či drahokamy ... energie, kterou Inkové nazývali Kori Mačakwej, je toutéž silou transformace, již Indové popisují jako kundalíní. Je to energie zlatého hada stočeného pod lidskou páteří... vyjmenovává mnohá slova, která jsou v jazyce kečua i v sanskrtu společná ... síla by měla být používána ke službě druhým - lekce, která by stejně dobře mohla přijít od indického gurua jako od potomka starobylých Inků.
Lidé přechodně zažívají realitu jemnějších říší jsoucna prostřednictvím nejrůznějších zkušeností prožitých mimo tělo, jimž byla věnována tato kapitola. S probuzenou kundalíní se však nebeská realita stává nepomíjivou. K tomu všemu se z člověka, jehož kundalíní procitla, stává spirituální veleduch a průvodce všech lidí. Pokud máme dopředu povědomí o vyšších sférách a nebeských světech, může nám to s použitím správných metod při aktivaci vlastní kundalíní pomoci. Kundalíní je univerzální jev, který je v různých částech světa známý pod různými názvy. Její vytržení z dřímoty se pojí s možností být svědkem duše a také s proměnou vědomí. O obojím pojednáme v následujících kapitolách.
V mexickém a guatemalském světě Inků a Mayů je nejmocnějším bohem Quetzalcoatl, okřídlený had. Dále na jih, v Peru, nalezneme v pradávných kamenných svatyních rytiny představující pumu, kondora a hada - symboly tří říší: naší země, světa nad ní a světa pod ní. Mezi rytinami je sedm otvorů, které jsou umístěné nad sebou - každý pro jednu ze sedmi čaker. Podle rané mytologie Kečuů byla kaž dá z těchto sedmi dutin zaplněna zlatem, křišťály či drahokamy ... energie, kterou Inkové nazývali Kori Mačakwej, je toutéž silou transformace, již Indové popisují jako kundalíní. Je to energie zlatého hada stočeného pod lidskou páteří... vyjmenovává mnohá slova, která jsou v jazyce kečua i v sanskrtu společná ... síla by měla být používána ke službě druhým - lekce, která by stejně dobře mohla přijít od indického gurua jako od potomka starobylých Inků.
Lidé přechodně zažívají realitu jemnějších říší jsoucna prostřednictvím nejrůznějších zkušeností prožitých mimo tělo, jimž byla věnována tato kapitola. S probuzenou kundalíní se však nebeská realita stává nepomíjivou. K tomu všemu se z člověka, jehož kundalíní procitla, stává spirituální veleduch a průvodce všech lidí. Pokud máme dopředu povědomí o vyšších sférách a nebeských světech, může nám to s použitím správných metod při aktivaci vlastní kundalíní pomoci. Kundalíní je univerzální jev, který je v různých částech světa známý pod různými názvy. Její vytržení z dřímoty se pojí s možností být svědkem duše a také s proměnou vědomí. O obojím pojednáme v následujících kapitolách.